Co jsou to hvězdné mapy a jak se v průběhu staletí vyvíjely?

Milky Way Galaxy Star Map Fot. Tomasz Daszkiewicz

 

Hvězdná mapa zobrazuje pozici hvězd a souhvězdí na mapě oblohy.

Často na nich uvidíte i svítivost hvězdy. Vědci definují svítivost jako zdánlivou velikost. To znamená, že se svítivost určuje podle toho, jak světlá je hvězda při pohledu ze Země. Související sada hvězdných diagramů zobrazující celou hvězdnou oblohu se nazývá hvězdná mapa. Starší mapy jsou obzvláště omezeny na severní hvězdnou oblohu. Dnes díky mnoha skvělým vědcům a astronomům můžeme vytvářet vlastní hvězdné mapy pro jakékoli místo na planetě.

 

Dřívější zobrazení hvězdné oblohy

Nejstarším uznávaným znázorněním celého souhvězdí je staroegyptská postava umístěna v hrobce Senenmuta. Dřívější znázornění hvězd, např. disk z Nebry, ukazuje hvězdy, které byly nejspíše náhodně rozmístěny umělcem (s výjimkou skupiny hvězd, která nejspíše představuje Plejády). Kromě nástěnných maleb existují také nebeské globusy a planisféry ze starověku. Některé byly použity jako ozdoby, ale byly používány i v rámci astronomické práce.

 

Vývoj map jde ruku v ruce s vytvořením hvězdných katalogů. Ptolemaios popisuje jak konstrukci nebeských globusů, tak planisfér (rotující hvězdné mapy). Planisféry se nedochovaly. Karolínské přepisy souhvězdí Aratose obsahují planety a jednotlivé souhvězdí, ale byly nejspíše zkopírovány ze starověkých návrhů. Tyto mapy ukazují pouze souhvězdí, ne jednotlivé hvězdy. Z 9. století existuje více návrhů souhvězdí. Obzvláště v kopiích Poeticonu astronomiconu od Hygina. Kniha popisuje 47 ze 48 ptolemaiovských souhvězdí a soustředí se na řeckou a římskou mytologii, která souhvězdí obklopuje. Součástí je i jistá diskuse o relativních pozicích hvězd.

Historické hvězdné mapy

Dřevoryt Albrechta Dürer z roku 1515. Obrázek severní hvězdné oblohy ukazuje dvanáct znamení zvěrokruhu ve dvanácti kruhových sekcích. V rozích jsou čtyři slavní astronomové: Aratus Cilix, Ptolemaios Aegpteus, M. Manilius Romanus a Azophi Arabus. Čtyři astronomové představují čtyři velké tradice astronomie. Aratus představuje Řecko, Ptolemaios Egypt, Al-Sufi islámský svět a Marcus Manilius Řím.

Dřevoryty zobrazují severní oblohu, která byla v té době známa evropským astronomům. Neuvěřitelná dovednost a přesnost se postaraly o krásné obrazy souhvězdí. Po dlouhou dobu byly zveřejněny prakticky jen mapy jednotlivých souhvězdí. Jejich poloha většinou odkazovala na stará řecká data Ptolemaia a Hipparchuse (jeho katalog byl ztracen na západě během středověku). Některá byla dokonce nakreslena rukou. Ptolemaiův katalog se zachoval v arabském světě a v Byzanci, ale dokud nedošlo k měřením od astronomů, jako byl Tycho Brahe, nebyly dostupné moderní pozice, které se brzy staly standardem.

Vytištěné hvězdné mapy

V roce 1515 se objevily první vytištěné planety od Albrechta Dürera, Johannese Stabiuse a Conráda Heinfogela na dvou mapách ukazující celou oblohu: severní a jižní hemisféry ekliptiky.

V roce 1603 publikoval Johann Bayer atlas Uranometria, který jako první pokrýval celou oblohu, ne pouze kolekci vybraných souhvězdí nebo méně přesných planisfér. Pozice v Uranometrii byly založeny na pozorováních, která zaznamenal Tycho Brahe. Tento astronom byl znám svou pozorovací přesností. Nicméně jednotlivé mapy jsou stále přizpůsobeny velikosti ilustrovaným souhvězdím, takže neexistuje žádné jednotné měřítko.

Nicméně skutečné znázornění oblohy se neustále vyvíjelo vědecky i umělecky, dokud se v roce 1801 neobjevil J. E. Bode s uranografií. Atlas se skládal z 20 map ve formátu 103 x 70 cm a byl tak v té době největším atlasem. Rytiny jsou velmi křehké a detailní. Ukazují zhruba 17 000 objektů na pevné hvězdné obloze. Výsledkem této hojnosti je fakt, že se člověk začal spíše zaměřovat na spojující linky hlavních hvězd. I ty se dnes objevují pouze v populárních vědeckých mapách.

Dnešní hvězdné mapy

Mapa noční oblohy: Pozice hvězd z 5. vydání katalogu „Bright Stars“ se nyní používají profesionálně pouze pro omezené účely, ale jsou mezi fanoušky astronomie velmi populární. Používány jsou pouze zveřejněné katalogy, ze kterých je možné vytisknout dané sekce, nebo existují fotografické mapy, které jsou přímo z fotek teleskopů, jako je například „Digitized Sky Survey“. Za zmínku také stojí to, že mnoho lidí používá astronomický planetární software, který většinou zahrnuje rozšířené katalogy hvězd.

Hvězdná obloha jako dárek

Aktuálně si můžete pořídit osobní hvězdnou mapu domů nebo ji můžete někomu darovat. Na obrázku hvězdné mapy najdete přesné pozice hvězd pro danou dobu a místo. Hvězdná obloha je skvělá jako svatební dárek přátelům nebo jako dárek na Valentýna k výročí. Potěšte své milované originálním a opravdu hezkým překvapením.

Vlastní hvězdné mapy mohou být ohromující nástěnnou uměleckou dekorací